recitace - básně

Báseň naučit na září - od 24.9.

Emanuel Frynta

Život je pes

Život je pes -

to každý vidí,

a nemusí být profesor.

Život je pes -

a pro nás lidi

je pes už dávno známý tvor.

 

Život je pes -

a už to samo

kdekoho časem poleká.

Život je pes -

a pes, jak známo,

je věrný přítel člověka.

 

Život je pes -

a zuby cení

a usmívá se po očku -

život je pes,

a proto není,

rozhodně není pro kočku.

 

 

 

Profesor

Pan profesor studuje hýly

a rozličné škodlivé býlí,

a říkává prý:

I studovaný se častokrát zmýlí.

 

Má předobré srdce i hlavu,

a proto má v ulici slávu,

a nemine den

a některá z žen

ho chválí, když kupuje kávu.

 

„Von profesor študuje hejly

a různý to škodlivý bejlí,

a říkává prej:

I študovanej se kolikrát vošklivě mejlí.“

 

 

 


Jiří ŽÁČEK

Dívka ve studovně

Založila si knihu
stínem ukazováčku,
usmívá se, dítě náhody –
o čem sní?

Kolem dokola knihy, knihy bez konce,
bitevní pole slov,
smetiště myšlenek.
Je v nich všecko, ale není čas
všecky je číst.

Jsi sama proti přesile.
Čteš si dál se sklopenými víčky.

Co ví kdo o tobě?
 

Vstaň, prchni odtud, zachraň se
pro někoho, kdo tě hledá,
nevěda o tobě…

Ale ty sedíš, usmíváš se,
čteš si dál mezi řádky,
malíček v puse –

a času je tak málo.

 

 

 

báseň na leden:

Vodník - Karel Jaromír ERBEN

Bílé šatičky smutek tají,
v perlách se slzy ukrývají,
a pátek nešťastný je den,
nechoď, dceruško, k vodě ven.

Nemá dceruška, nemá stání,
k jezeru vždy ji cos pohání,
k jezeru vždy ji cos nutí,
nic doma, nic jí po chuti. -

První šáteček namočila -
tu se s ní lávka prolomila,
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.

Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v širá kola;
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal.